Králíkárna

Králík potřebuje ke svému zdravému vývoji světlo, čistý vzduch, čisté prostředí, KLID a sucho. Potřebuje i pohyb. Králíkům škodí vlhko, špatná výměna vzduchu, průvan, hluk a prach.

Podle umístění rozlišujeme králíkárny na 3 základní druhy :

Králíkárna venkovní	Tato králíkárna je nejčastěji užívaná v drobnochovech
Králíkárna vnitřní	Je nutná pro chov brojlerových králíků, je užívaná ve vekochovech.
Králičince	ůčelná kobinace obou způsobů

Venkovní králíkárna má řadu výhod : Není tak náročná na prostor. Menší spotřeba stavebního materiálu při stavbě. Zvířata jsou celoročně vystavena přímému vlivu počasí, což přisplívá k jejich otužilosti , a tím k dobrému zdraví a také k tvorbě kvalitní kožky.
Nevýhoda : Problémy s vodou a s některými druhy krmiv v zimních měsících.

Králíkárna vnitřní je nutná pro velkochovy a umožňuje vysokou míru mechanizace.

Existují dva základní způsoby chovu :
1.Chov na podestýlce : Tento způsob je nejstarší a v drobných chovech nejrozšířenější. Vyžaduje pouze kotec s rovným dnem , které by nemělo propouštět moč do spodních kotců. Nepropustnost můžeme vyřešit impregnací , použitím PVC folie , lepenkou , pozinkovaným plechem , … Stelivo nesmí být zdravotně závadné ( Nesmí být plesnivé a mokré ). Nejlepší je sláma ječná , ovesná a pšeničná. U bílých plemen dávejte přednost slámě ječné , protože ovesná sláma se stykem s králičí močí vytváří látky , které barevně narušují bílou srst. Spotřeba slámy pro králíka středního plemene je okolo 25 kg , u velkých plemen až 35 kg , u malých 20 kg a u zakrslých asi 15 kg .
Podestýlka má mnoho výhod : V zimních měsících zatepluje kotec. Získáváme kvalitní hnůj. Králíci netrpí žádnými otlaky .
Nevýhody podestýlky : Velká spotřeba steliva , ale hlavní nevýhodou je hygiena. Zvíře je neustále ve styku se svými výkaly. Nelze dosáhnout maximální čistoty , proto musíme kotec často čistit a desinfikovat . Na čistotu se musí dbát hlavně v období kdy malí králíčkové opouštějí hnízdo , měl by se jim zabránit přístup k trusu. Protože obsahuje nejrůznější choroboplodné zárodky ( například oocysty kokcidiózy ). Když se tato skutečnost zanedbá , tak mohou nastat velké a hlavně zbytečné ztráty. Podestýlka se nehodí do králičinců a do vnitřních králíkáren protože zamořuje ovzduší výpary čpavku.

2. Chov bez podestýlky :Je to nejvhodnější způsob jak ochránit králíky před stykem s výkaly. Používají ho velkochovy, lidé ve městech a chovatelé dlouhosrstých plemen. I roštové podlahy se musí pravidelně čistit.
Jsou technicky náročnější , ale dají se koupit.
Výhody : Žádná potřeba podestýlkového materiálu. Odpadají starosti s hnojem. Méně častá potřeba potřeba důkladného čištění. Srst králíků není znečisťována výkaly.
Nevýhody : Někteří králíci trpí otlaky na našlapujících částech končetin. V období kocení a odchov mláďat v nejútlejším věku je nutné učinit určitá přechodná opatřeníChovatel musí pravidelně kontrolovat průchodnost roštu. Ten se může ucpat krmivem , nebo trusem.

V králíkářsky vyspělých zemích používají způsob kombinovaný , který má výhody chovu na podestýlce i výhody chovu bez podestýlky.

Vybavení králíkáren
Krmítka : Není možné podávat králíkům potravu je tak na podlahu. Bylo by to krajně nehygienické , rozšiřovali by se nejrůznější nemoci , docházelo by k velkým ztrátám krmiva , protože králíci rádi všechno udupají , zašlapají a uválí.

Seno podáváme do jeslí nejrůznější konstrukce.Mají chránit seno před znehodnocením močí a výkaly.Většinou jsou kovové.

Krmítka : Jsou určena pro zrní , drolivé krmivo , mírně vlhké krmivo… Krmítko musí být těžké (aby ho králíci nemohli převrhnout.) a dobře omyvatelné (Musí být hladká , nepropustná) Těmto požadavkům nejlépe vyhovují krmítka kameninová. (Jsou vhodná i pro vodu.)

Předsádky : Je dobré si zhotovit vyjímatelné předsádkové prkénko , které zabrání případnému vypadnutí mláděte , nebo neposedného králíka , když se otvírají dvířka.Výška prkénka by se měla pohybovat okolo 12 cm.

Kotiště : Někteří chovatelé doporučují používat kotiště. Je to dřevěný nebo plastový truhlík , který má usnadnit mladým králičkám kocení.Je to taková náhražka nory , ale králík ztratil svou plachost a králice se bez kotiště obejdou. Vkládá se do králíkárny nejdříve 14 dní , nejpozději týden před kocením , aby si králice zvykla.
Rozměry pro střední plemena : délka 60 až 65 cm , šířka 30 až 35 cm , výška 30 až 35 cm ; Otvor může být kulatý , polokulatý , ale i hranatý. Spodní část otvoru musí být umístěna 7 až 15 cm nad jeho dnem , to proto aby králíčátka předčasně neopouštěla hnízdo.Průměr otvoru by měl činit 15 až 17 cm . Po stranách vytvořte větrací otvůrky.
Z osobní zkušenosti vám kotiště doporučit nemůžu , protože moje králice se okotila mimo kotiště a to jí pak pouze překáželo.

Chtěl bych ještě dodat , že je důležité vybavit králíkárnu proti zlodějům , myším a bodavému hmyzu. Je dobré mít v blízkosti králíkárny osvětlení , které oceníte hlavně v zimě.Pro zdravý chov je důležitý i výběh.Výběh musí být ohraničen i ze shora , protože to králíci jsou dobří skokani a pozor také rádi vyhrabávají nory.

Rozměry kotce
Mnoho lidí si myslí , že tak malé zvíře jako je králík nepotřebuje moc místa , ale opak je pravdou. Králíci potřebují určitý prostor , aby se mohli natáhnout , postavit se , v lepším případě se proběhnout.

Plemena	Výška	Hloubka	Délka
velká	80	70	150
střední	60	70	100
malá	55	70	70
zakrslá	40	70	60

Všechny hodnoty jsou v centimetrech a jedná se o minimální hodnoty.

Jeden kotec je pro jednoho , nebo pro dva králíky. Králice s mláďaty potřebuje více místa , nejlépe když se dva kotce propojí.